Učit se, jak se odkazovat na vaši prarodiče ve francouzštině je důležitou slovní zásobu lekce pro začátek francouzské reproduktory. Při popisu sebe a své rodiny by většina Francouzů popisovala nejen bezprostřední rodinu, ale i jejich rozšířenou rodinu. Použijte francouzské výrazy pro „babičku“ a „dědu“, nebo na ně můžete odkazovat s laskavými francouzskými ekvivalenty pro výrazy jako „grammy“ nebo „nana“.,

Babička a děda ve francouzštině

nejčastějšími překlady slovníků pro prarodiče jsou doslovné překlady „babičky“ a „dědečka“. Ve francouzštině jsou tyto pojmy: grand-mère a grand-père, nebo grand-maman a grand-papa. Tyto pojmy se také běžně používají v řeči a psaní. Jedním z nejčastějších chyb pro non-rodilí francouzští mluvčí, aby se při používání těchto podmínek se zapomíná, aby se termín souhlasit se zbytkem fráze., Například článek musí být vhodný pro pohlaví, takže byste řekli, ma grand-mère, ale mon grand-père. Tento rozdíl v pohlaví je obzvláště obtížný pro rodilé mluvčí angličtiny, protože v angličtině je zájmeno “ my “ neměnné. Přídavná jména musí také souhlasit s podmínkami Babička a dědeček., Například, pokud chcete říct, že jedna je blondýna a jedna bruneta, a pak budete mít, aby se podmínky shodují: ma grand-mère est blonde (s “ e “ na konci, signalizující ženský rod), mais mon grand-père est brun (bez ‚e,‘ označující mužské pohlaví).

Láskyplný Podmínky pro Prarodiče v francouzština

i Když můžete jednoduše říci ‚mes grands-parents‘ se odkazovat na své prarodiče, to je také běžné, že mají jména, která budete volat prarodiče, když jejich řešení přímo., Grands-parents, grand-mère a grand-père jsou dobré podmínky pro odkazování na lidi, když mluvíte s někým jiným, ale francouzské rodiny mají také názvy pro prarodiče, stejně jako anglicky mluvící rodiny. Odrůda francouzského jména pro prarodiče je menší než v angličtině, protože mnoho z anglické názvy jsou ovlivněny rodinné kořeny v jiných jazycích, jako je španělština, italština, francouzština a němčina. Nejčastěji používanou variantou po celé Francii a dalších francouzsky mluvících regionech jsou mémère a pépère.,

tato dvě jména vyžadují zvláštní vysvětlení v oblasti výslovnosti, protože jsou často vyslovována velmi odlišně, než jsou psána. Ve většině regionů, tyto termíny jsou vyslovovány s druhým slabika zkrácena na ‚ay‘ (francouzský pravopis: é, – er nebo ez), místo vyslovovat slabiky, jak je napsána, což by znít jako francouzské výslovnosti anglické slovo „air“. Tyto formuláře lze také napsat a použít: mémé a pépé.

dalším velmi častým souborem termínů jsou papy (nebo papi) a mamy (nebo mamie)., Tyto pojmy se používají především ve Francii, zatímco mémère a pépère a mémé a pépé se používají jak ve Francii, tak v Kanadě.

Učení Rodinné Podmínky

Učit se, jak říci „babička a dědeček“ ve francouzštině, takže si může odkazovat se na ně, když popisuje sebe a svou rodinu, je poměrně snadné dělat, jako je učení podmínky, že francouzsky mluvící lidé používají při řešení jejich prarodiče přímo. Tato láskyplná jména uslyšíte ve filmech a televizních pořadech, nebo když uvidíte francouzské reproduktory, které interagují se svými prarodiči nebo s nimi mluví po telefonu.,

učení obou typů termínů je dobrým doplňkem vaší francouzské slovní zásoby. Začátečníci se mohou naučit tato slova s lehkostí a v době, kdy odbornost dosáhne střední úrovně, by jména měla být také snadno vyslovována rodilými mluvčími, i když obvykle zůstává mírný přízvuk.