latinský jazyk je jedním z Římské Říše je trvalé dědictví. Slyšíme to kolem sebe každý den ve formě přímých latinských slov do angličtiny, jako je „břicho“ nebo „exteriér“.,“Pokaždé, když řeknete, že je něco“ nezbytné „nebo potřebujete provést“ revizi “ dokumentu, používáte úvěrové slovo z francouzštiny, které nakonec pochází také z latiny. Pak, samozřejmě, slyšíme potomky latiny ve formě románských jazyků: španělština, portugalština, francouzština, italština, rumunština, a hojnost méně mluvených jazyků. Osm set milionů lidí dnes slyší odkaz Římské říše pokaždé, když otevřou ústa, aby promluvili.

pojďme zpět 2500 let. AS Řím přešel z monarchie do republiky v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem, latina byla jen jedna—a ani zvlášť důležitá-z hojnosti jazyků mluvených na italském poloostrově. Další komunity mluvil příbuzných jazyků, jako Faliscan, Oscan, Umbrian, z nichž všechny patřily k Italic větev Indo-Evropská jazyková rodina. Řecké kolonie na jihu Itálie hovořily přirozeně řecky, které patří k další větvi širší Indoevropské rodiny., Etruskové, v té době dominantní kulturní a ekonomická moc v Itálii, žili v severní Itálii a mluvili naprosto nesouvisejícím jazykem.

Jak se Římané rozšířili nejprve po celé Itálii a poté i mimo ni, Latina šla s nimi. Jazyk následoval říši, zaplavovat své italské příbuzné v Itálii, a Etruscan, také, před šířením po celé Evropě. Řečtina se ukázala být tvrdohlavější,ale také se snížila. V Galii, Španělsku, severní Africe, na Balkáně, Dacii (dnešní Rumunsko) a částech Británie, Latina koexistovala a nakonec vysídlila řadu rodných jazyků., Od Pyrenejského Španělska přes Galii v Galii až po Punic v severní Africe, stoupající příliv latiny je nakonec všechny zavalil. Británie je pozoruhodnou výjimkou: předkové dnešních velšských, Cornish, a Breton jazyky přežily pod a vedle latiny, který tam sám zmizel v pátém a šestém století.,

S výjimkou Dacia a na Balkáně, Latinské nikdy vážné zásahy ve východní polovině Římské Říše. Řečtina byla příliš široce mluvená a měla delší literární tradici než Latina a status prestižního jazyka všude od Řecka po Sýrii po Egypt., Chcete-li dát příklad z řecké dominance na východě, stovky biskupové z východu, kteří se zúčastnili církve v Efezu v roce 431, pouze dva z nich—oba z pobřeží Jaderského moře, to by se dokonce mluvit latinsky.

Latina většinou potopila své kořeny v západní polovině Římské říše. Nikdy to nebyl statický jazyk, ani homogenní jazyk. Řečníci mohli odlišit vzdělanou, vysoce postavenou latinu od latiny obyčejných lidí. Byly tam slova a fráze, které řečníci spojovali s určitými oblastmi říše., Děláme totéž v americké angličtině, s regionálními rozdíly mezi hero a hoagie, tenisové boty a tenisky, nebo soda versus pop versus coke. Existovaly také regionální akcenty: latinští řečníci si byli vědomi toho, že například lidé ze severní Afriky měli výrazný způsob vyslovování samohlásek. Postupem času, stejně jako dnes angličtina, se Latina změnila.

Zatímco Římské Říše byl stále pokračovat, i když, různé regionální akcenty a odrůdy latinské nikdy rozcházely všechny, že hodně. Proč? Neustálý pohyb., To, co definovalo Římskou říši vzhledem k obdobím před a po, byl hromadný převod zboží a lidí z jednoho regionu do druhého. Severoafrické obilí krmilo obrovskou populaci Říma; olivový olej ze Španělska a víno z Galie dodávaly vojákům na hranici Rýna. Vojáci z Balkánu sloužili v Británii a podél Dunaje. Obchodníci z Itálie podnikali v Kartágu, Tarragoně a Marseille.

z jazykového hlediska to vytvořilo situaci neustálého “ vyrovnání dialektů.,“Jako mluvčí různých odrůd stejným jazykem přicházejí do styku, které jsou často v Římském světě, rozdíly mezi těmito odrůdami tendenci klesat. Dostatečný pohyb lidí po dostatečně dlouhém časovém rámci sloužil k zabránění vzniku výrazných dialektů a nakonec jazyků.

Ale když se Římské Impérium rozpadlo ve čtvrtém, pátém a šestém století, které snadno hmoty pohyb zboží a lidí pomalu, ale jistě přišel do konce., Sjednocující státní instituce, které svázal do Římského světa dohromady—armáda a daňový systém—již řídil přesuny vojáků a obilí na dlouhé vzdálenosti. S mnohem méně lidí pohybující se proces dialekt vyrovnání, co držel latinu relativně homogenní, také vyklouzl. V průběhu staletí se Románské jazyky začaly lišit od homogenního latinského standardu Římské říše.

problém je v tom, že není snadné vidět, jak se tento proces děje., Jako s angličtinou dnes, písemné standardní latinsko—základní, „správný“ způsob psaní jazyk vštípit učitelé v průběhu staletí—měl obrovský vliv na texty, které jsme viděli. I když se v šestém, sedmém a osmém století dramaticky měnil způsob, jakým mluvili jazykem, psaný jazyk se tolik nezměnil.

je To pouze v devátém století, že začneme vidět náznaky Romance jazyk, který byl výrazně odlišný od latiny., Vzdělávací reformy pod Svatým římským císařem Charlemagne pomohly vytvořit povědomí o rozdílu mezi tím, jak lidé mluvili a jak psali. Vidíme první jednoznačně románský text, ve formě Štrasburských přísah, kolem poloviny devátého století. Dokonce i tehdy, když je to další staletí, než důkazy o odlišné románských jazyků—francouzština vs. katalánština vs. Kastilské vs. Benátské vs. Toskánském skutečně začne objevovat.

Pokud vám to zní zajímavě, podívejte se na tuto epizodu přílivů historie, můj nový podcast historie., Sledujeme příběh latinské od jeho počátku k jeho štěpení do Románských jazyků a pokusit se pochopit, jak to bylo řečeno, proč se to změnilo, a jak se to odráží širší svět kolem něj.

jako vždy jsem Patrick Wyman. Možná si vzpomenete na mou starou show, pád Říma. V přílivu se zabývám nejen pádem římské říše, ale také vzestupem moderního světa, tématy jako vzestup státu, vojenská revoluce, počátky kapitalismu a reformace., Myslete na přílivy historie jako televizní show, která má shodou okolností dvě sezóny běží současně.

můžete se přihlásit k odběru podcastů Apple, iTunes, Stitcher, Google Play, NPR One, TuneIn a jakékoli jiné podcastové aplikace, na kterou si vzpomenete.

Pokud máte nějaké dotazy nebo připomínky, dejte mi vědět v komentářích.,

Díl 11 – Jak se latina Stala Románských Jazyků

Číst více

Další Čtení:

Roger Wright, A Sociophilological Studie z Pozdní latiny

J. N. Adams, Regionální Diverzifikace latinské 200 BC-AD 600

J. N. Adams, Sociální Změna a latinského Jazyka,

J. N., Adams, Dvojjazyčnost a latinského Jazyka,

Jozsef Herman, Vulgární latině

Roger Wright, Pozdní latině a Brzy Romance

James Clackson a Geoffrey Horrocks, Blackwell Historie latinského Jazyka