Židovský, anglický, Velšský, francouzský, atd.: z biblického hebrejského osobního jména yishaq „směje se“. Toto bylo jméno syna Abrahama (Genesis 21: 3) jeho manželky Sáry. Tradiční vysvětlení názvu je, že Abrahám a Sára se smáli radostí z narození syna, aby jim v jejich stáří, ale pravděpodobnější vysvětlení je, že jméno původně znamenalo ‚Bůh smát se‘, tj. ‚úsměv‘., Stejně jako Abraham, toto jméno bylo vždy nesmírně populární mezi Židy, ale byl také široce používán ve středověké Evropě mezi křesťany. Proto je to příjmení mnoha pohanských rodin i Židů. V Anglii a Walesu byl to jeden ze starozákonních jmen, které byly obzvláště populární mezi Nekonformní v 17–19 století, která představuje pro jeho frekvenci jako Velšská příjmení. (Velšská příjmení byla obecně vytvořena mnohem později než anglická.,) Ve východní Evropě bylo osobní jméno v různých lidových formách populární v pravoslavných (ruských, ukrajinských a bulharských), katolických (polských) a protestantských (českých) církvích. To bylo mít o 5.-století otec arménské Církve a tím, španělský světec umučen podle Maurských vládců Cordoba v ad 851 na účet jeho polemiky proti Islámu. V tomto pravopisu, americké příjmení také absorbovalo příbuzné z jiných evropských jazyků,například německý Isaak, Holandský Izaac, atd. (pro formuláře, viz Hanks a Hodges 1988)., Nachází se jako osobní jméno mezi křesťany v Indii a v USA se používá jako rodinné jméno mezi rodinami z jižní Indie.